COFFEE MASTER - HISTORIE KÁVY

Historie kávy

• Podle tradičního vyprávění se počátky kávy spojují s Etiopií a oblastí Kaffa.
• V průběhu středověku se káva rozšířila na Arabský poloostrov, kde se začala pěstovat a obchodovat s ní.
• Významnou roli v jejím šíření sehrál přístav Al-Mokha v Jemenu a obchodní cesty do Mekky a Mediny.
• Na přelomu 16. a 17. století se káva dostala do Evropy prostřednictvím obchodníků, mimo jiné benátských kupců.
• V 17. století se začaly rozvíjet evropské kavárny, například v Itálii, Paříži a Londýně.
• V roce 1714 byla v Praze otevřena kavárna U Zlatého hada, která patří k důležitým místům české kavárenské historie.
• Dlouhou dobu se káva pěstovala především na Arabském poloostrově. Její pěstitelé a obchodníci se snažili udržet kontrolu nad obchodem a vývozem semen.
• Holanďané významně přispěli k rozšíření pěstování kávovníku mimo Arabský poloostrov, zejména do oblastí Asie a Indonésie.
• Během 18. století se pěstování kávy rozšířilo také do Střední a Jižní Ameriky, například do Brazílie, na Kubu, Jamajku, do Kostariky a Kolumbie.
• V dalších stoletích se káva stala významnou plodinou také v řadě afrických zemí.
• Na začátku 20. století se rozvíjela technologie espresso kávovarů a moderní příprava kávy.
• Ve 21. století roste zájem o výběrovou kávu, její původ a pečlivou přípravu.

Perličky z historie

• Původ slova „káva“ se obvykle spojuje s arabským slovem qahwa a také s názvem etiopské oblasti Kaffa.
• Podle známé legendy si lidé v Etiopii všimli povzbuzujících účinků kávových plodů a postupně začali objevovat různé způsoby jejich zpracování.
• Název Moka se pojí s jemenským přístavem Al-Mokha, který byl důležitým centrem obchodu s kávou.
• V roce 1511 byla v Mekce káva zakázána. Spor o její konzumaci souvisel mimo jiné s obavami z jejích povzbuzujících účinků a společenského života v kavárnách.
• Evropské koloniální mocnosti sehrály významnou roli v rozšíření kávových plantáží do dalších částí světa.

Kde se káva pěstuje

• Kávovník se pěstuje především v tropickém pásmu mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha.
• Významné oblasti pěstování najdeme v Africe, na Arabském poloostrově, v Asii, Indonésii, Střední a Jižní Americe.
• Kávovník potřebuje vhodné teploty, dostatek vláhy a podmínky bez výrazných teplotních výkyvů. Optimální prostředí se liší podle druhu a odrůdy.
• Kávové plantáže se často nacházejí v horských oblastech, kde se podmínky liší podle nadmořské výšky.
• Ve vyšších polohách mohou nižší teploty zpomalovat dozrávání plodů, což ovlivňuje vývoj chutí. Samotná nadmořská výška však kvalitu kávy nezaručuje.
• V oblastech s intenzivním slunečním zářením nebo silným větrem se kávovníky někdy pěstují ve stínu dalších rostlin, například banánovníků či dalších stromů.

Káva a zdraví

Káva obsahuje kofein a řadu dalších látek, včetně antioxidantů. Její účinky závisí na množství, způsobu přípravy i individuální citlivosti člověka.

Možné přínosy kávy

• Kofein může krátkodobě zlepšit bdělost, pozornost a soustředění a pomoci snížit pocit únavy.
• Káva obsahuje polyfenoly a další látky, které jsou předmětem výzkumu jejich možných účinků na zdraví.
• Pozorovací studie spojují umírněnou konzumaci kávy s některými příznivými zdravotními ukazateli. Samotná souvislost však neznamená, že káva daný účinek přímo způsobuje.

Kdy může káva vadit

• Vyšší příjem kofeinu může způsobit nervozitu, neklid, třes nebo bušení srdce.
• U citlivých osob může káva zhoršovat zažívací obtíže nebo vyvolávat nepříjemné pocity v žaludku.
• Kofein může narušovat spánek, zejména pokud se káva pije v pozdějších hodinách.
• Účinky kofeinu se liší podle člověka. Záleží mimo jiné na citlivosti, zdravotním stavu a celkovém příjmu kofeinu z kávy i dalších nápojů.
• Při nadměrné konzumaci může vzniknout návyk a při náhlém vysazení se mohou objevit například bolesti hlavy nebo únava.