COFFEE MASTER

Historie kávy

první zmínka o kávě se objevuje v 6. století – 525 n. l. objev kávovníku v Etiopii, provincie Kaffa
800 n. l. – archeologické nálezy v Emirátech potvrzují konzumaci pražené kávy, především pro léčivé účinky
1000 n. l. – vznik prvních kávových plantáží v Arábii: Etiopie → Jemen → přístav Al-Mokha → Mekka/Medina
1600-1615 – káva je poprvé dovezena do Evropy díky benátským kupcům
1625 – první kavárna v Itálii
2. polovina 17. století – první kavárna v Paříži a v Londýně
1714 – otevření první pražské kavárny v domě U Zlatého hada
káva se pěstovala hlavně na Arabském poloostrově = velký zdroj příjmů pro místní farmáře a obchodníky
- vývoz zelených zrn byl zakázán, semena se ničila varem, aby se káva nedala vypěstovat jinde
zásluhu na rozšíření pěstování kávy mají hlavně Holanďané – tajně přivezli zelená zrna z Jemenu
- 1658 vezou první kávovník na Cejlon1690 do Indonésie, na Sumatru a Jávu
postupně se káva během 18. století rozšířila díky dalším koloniálním mocnostem (Portugalci, Angličané, Španělé) i do Střední a Jižní Ameriky: Brazílie, Kuba, Kostarika, Jamajka, Guatemala, Kolumbie, Mexiko
1878 – káva se rozpíná po africkém kontinentu
začátek 20. století – vynález espressa (Luigi Bezzera)
21. století – roste produkce kvalitní výběrové kávy a snaha připravovat ji poctivě

slovo káva pochází z arabsko-tureckého slova qahwa označující povzbuzující nápoj nebo od názvu oblasti Kaffa v Etiopii, kde se káva začala pěstovat
Etiopané prý nejprve zrna žvýkali a když po požáru zjistili, že káva krásně voní, začali ji pražit
přístav Al-Mokha = Moka, synonymum pro arabskou kávu
rok 1511 = pád kávy: účinky kávy byly náboženskými elitami shledány jako škodlivé (jako u alkoholu), byl zakázán prodej a všechny zásoby kávy musely být zničeny
Holandská společnost překonala arabskou konkurenci v produkci kávy na konci 18. století, a zaujal tak světové prvenství

UMÍSTĚNÍ

rostlině kávovníku se daří okolo rovníku - mezi obratníkem Raka a Kozoroha
velmi rozšířená rostlina v celém tropickém a subtropickém pásmu
na Arabském poloostrově, v Asii, v Indonésii, Jižní a Střední Americe a Africe
kávovník potřebuje teplé a vlhké prostředí bez velkých teplotních výkyvů s průměrnou teplotou okolo 18-24 °C
kávové plantáže najdeme často v horských oblastech (800-2 500 m n. m.)
- čím výše kávovníky rostou, tím je káva kvalitnější → nižší teploty, delší dozrávání, vyšší kyselost zrn
v oblastech se silným větrem či nadměrným slunečním zářením bývají plantáže zastíněné jinými rostlinami (banánovníky, avokádo, citrusy, palmy)

zelená kávová zrna obsahují kolem 1000 antioxidantů – 4x více než zelený čaj
celkové množství antioxidantů v upražené kávě neklesá – naopak u některých světleji pražených káv může být dokonce i vyšší
množství antioxidantů na 1 litr je nejvyšší při přípravě kávy espresso

Benefity pití kávy pro zdraví:

ochrana před stárnutím, kardiovaskulárními nemocemi, degenerativními poruchami mozku a mozkovou příhodou, šedým zákalem, úpadkem imunitního a nervového systému
snižuje riziko rakoviny tračníku a vzniku diabetu 2. typu
až o 30-65 % nižší pravděpodobnost vývoje Parkinsonovy choroby a Alzheimerovy demence

kofein zlepšuje výkon a náladu, zvyšuje koncentraci, podporuje mentální funkce a snižuje únavu

Naopak nadměrné pití kávy (více než 6 šálků denně) může mít vedlejší účinky jako:

nervozitu, neklid, překyselení žaludku, průjmy, dehydrataci
„kofeinový šok“ - projeví se bolestí hlavy, bušením srdce a třesem rukou
lidem s vysokým krevním tlakem nebo s poruchou zažívání může způsobovat problémy
narušení spánku u osob citlivých na kofein
káva je návyková

Předchozí článek Další článek